Co dělá židovská holčička na houpačce?
Provokuje německého odstřelovače.
Sedí takhle vedle sebe v letadle dva muslimové a žid, který si pro větší pohodlí sundá boty. První muslim se za letu postaví, že si dojde pro džus. V uličce však sedí Žid, tak se mu nabídne, že mu pro džus skočí. Muslim s potěšením přijme.
Mezitím však vezme jednu botu Žida a flusne mu do ní. Za chvíli je zpátky Žid s džusem. Muslim mu slušně poděkuje a cesta ubíhá dál. Za pár minut dostaně žizeň i druhý muslim. O tomu se žid nabídne a přinese mu džus. I druhý muslim však provede svému židovskému dobrodinci menší zlomyslnost a flusne mu do boty.
Žid mu předá skleničku s džusem, posadí se a obuje si boty. Okamžitě ví, co se stalo a začne bědovat. "Copak tohle bylo nutné? Proč my spolu musíme mít neustálé konflikty? Kdy tohle skončí? Flusání do bot, chcaní do pití...ach jo...takhle přece nemůžeme pokračovat...
Kdo je nejbohatší?
Katolík, protestant, muslim a žid spolu při večeři diskutují.
Katolík: "Mám takové jmění, že se chystám koupit Citibank!"
Protestant: "Já jsem tak bohatý, že si koupím General Motors!"
Muslim: "Já jsem pohádkově bohatý princ a hodlám koupit Microsoft!"
Potom se všichni obrátí na žida.
Ten si míchá kafe, potom opatrně položí lžičku na stůl, upije trochu, podívá se na všechny a ledabyle prohodí: "Já ale nic z toho neprodávám!"
- Izáku, až se vezmeme, budu s tebou sdílet všechny tvé obavy a starosti...
- Ale, Sára, já nemám žádné obavy ani starosti!
- Vždyť říkám, až se vezmeme...
Potká Kohn Roubíčka: "Tak co, Kohn, jak jde židot?"
Kohn: "Ale ghetto, ghetto".
"Roubíček, natočej mi jedno pivo!"
"Tady ho maj, Kohn, a tady maj účtenku EET."
"Co to má bejt, EET, Roubíček?"
"To neznaj, Kohn? To je teď novej zákon."
"Roubíček, a co je nám dvěma do Novýho zákona?!"
Přijde starej Žid za papežem Františkem, že by rád audienci. Papež ho přijme, přestože má velice nabitý program, a má tedy velice málo času.
"Svatej otče, vědí, já jsem měl otce, a ten byl restauratér. Nu, a jeho otec byl taky restauratér. A otec jeho otce.."
"Abrahame, mohl bys to prosím zkrátit? Nemam moc času, víš?"
"No vydržej, je to důležitý. Otec jeho otce byl rovněž restauratér, a jeho otec byl taky..."
"Abrahame, opravdu nemám tolik času, šlo by to prosím ještě trošku zkrátit?"
"No, v zásadě jde o to, že ta poslední večeře ještě není zaplacena".
Když odešli do důchodu, rozhodli se Mojše se Sárou vypravit do Izraele a procestovat Zemi otců křížem krážem.
Jednou, cestou po izraelském venkově, se zastavili malé restauraci na jídlo.
Po obědě pokračovali za dalším turistickým cílem.
Po půl hodině si Sára uvědomila, že zapomněla v restauraci na stole brýle, když si vybírala z jídelního lístku.
Mojše neochotně otočil auto zpět a celou cestu jí vyčítal brýle, zapomnětlivost a spoustu dalších věcí. Sáře připadala cesta zpátky nekonečná, ale zatnula zuby.
Nakonec se vrátili k restauraci, kde před tím obědvali.
Sára vystoupila z vozu a vydala se pro brýle.
Mojše stočil okýnko zavolal za ní:
"Když už tam jdeš, vezmi mi klobouk a kreditku!"
Mojše byl středověký židovský astrolog. Předpověděl, že králova milenka brzy zemře. Když dotyčná krátce na to zemřela, rozhněvaný král si nechal zavolat astrologa.
"Proroku, kdy, podle hvězd, zemřeš ty?" udeřil na něj.
"Nevím, kdy přesně zemřu," odpověděl po chvilce Mojše. "Vím ale, že až odejdu na věčnost, tři dny poté zemře král."
Kohn: "Mám pro ně báječnej kšeft. Vagón svíček za pakatel."
Roubíček: "Přiznaj se, Kohn, v čem je zakopanej pes?"
Kohn: "Ty svíčky nemaj knot."
Roubíček: "A proč bych měl kupovat takovej póvl, svíčky bez knotu?"
Kohn: "No moment, Roubíček, chtěj svítit nebo prodávat?"
